#39. opravy v přízemí

Každá část areálu Lovčího zámečku z roku 1882 má své příběhy, které se zjevují při studiu archívních pramenů a při opravách poničených nemovitostí. S těmi rodina Šormových začala svépomocně a zcela bez finančních dotací z veřejných rozpočtů již o Vánocích 2003.

Jak tehdy vypadala chodba v přízemí Lovčího zámečku? Zatímco v prvním zveřejněném popisu v novinách Pernštýn ze dne 4. 10. 1882 se dočteme o zdobené dlažbě ("V přízemí vstoupí se do mosaicky dlážděného korridoru, z něhož po obou stranách stejnoměrně vedou dvéře do komnat služebnictva, na straně k průčelí pak nalézá se prostranná místnost pro kuchyň."), po panování socialismu namísto ní zbyla pouze dlažba betonová a horkovody s izolací ze zdraví škodlivé skelné vaty:

Vlevo se naposledy nalézaly umývárny mentálně postižených klientů ÚSP, kteří si nechtěli čistit zuby, a tak schovávali kartáčky na zuby do tohoto obložení. Kartáčků tam byly stovky... V dubnu 2004 rodina pana Šorma oddělila kovovou mříží první malou část chodby (aby od 8. 5. 2004 mohla sloužit návštěvníkům) od dlouho ještě nedokončeného zbytku (fotografie z července 2005).

Stav téže chodby dne 5. 3. 2016 již s informacemi o historii perníkářského řemesla:

Velkou proměnou prošla místnost chodby k bývalé umývárně Ústavu sociální péče v Očistec (pánský a dámský) se zrekonstruovanou výmalbou stropu od Petra Šorma.

Zcela novou funkci a vzhled Perníkářské dílny Ježibaby získala bývalá kuchyně s velkými kamny, které pravděpodobně byly původní z roku 1882 a jejichž existenci v době svého mládí potvrdila v rozhovoru s Petrem Šormem paní Miroslava Hlaváčková, jež přišla na svět manželům Čihákovým v Lovčím zámečku dne 1. 9. 1926 a jako mladá v kuchyni vypomáhala. Zaměstnána tam prý byla i její teta Františka Kamenická (viz zvukový záznam rozhovoru ze 17. 6. 2013).

V roce 2003 již byly kamna natolik zrezivělé, že se při pokusu o nadzvednutí zcela rozpadly. Jejich dvířka našla nové uplatnění na peci. V této kuchyni se ale naposledy vařilo před 11 lety, neboť ÚSP od 10. 11. 1992 začal užívat novou kuchyň v nově postavené přístavbě stravovacího provozu k dřívější bílé provozní budově ze 70. let.

Horkovody a dodatečně vestavěné výdejní okénko byly v únoru 2005 vybourány a objevila se klenba nad původními dveřmi do jídelny, které ostatně zůstaly vyznačeny i na původní ornamentálně zdobené dlažbě kolem jednoho schodu (ten byl nalezen pohozený v zarostlé houštině dřívějšího parku).

V rohu místnosti Aleš Vostřez postavil kulisu pece s dvířky z původních kamen a s nezbytným perníkářským zázemím uvnitř.

Výměna prohnilých oken a dokončení divadelní scény pro zážitkový program v Perníkářské dílně Ježibaby.

A tak lze v přízemí Lovčího zámečku (1882) pokračovat místnostmi Informačního centra děda Vševěda (kde od roku 1945 až do 17. 10. 1958 bydleli Stejskalovi a tam se jim narodil 13. 8. 1949 syn Václav), Vězení pro zloděje perníku, Muzea perníku,  Medového ráje, Nebe, Pekla a Útulny u všech čertů... , což byl teprve od roku 1955 k symetricky koncipované budově "přilepený" sklad na uhlí Ústavu sociální péče.

Luděk Šorm