#22. Schindlerův odkaz
Krátce před 2. světovou válkou dne 15. 11. 1938 koupila Lesní statek Ráby od manželů Aschenbrennerových paní Miloslava Sudková (1900-1982) z Bílé Třemešné, jež byla vnučkou významného lesnického odborníka Karla Schindlera (1834-1905), autora první české odborné encyklopedie Veškeré nauky lesnické, která poprvé vyšla roku 1865. V 5 dílech se zabývala praktickými výpočty, půdou, rostlinopisem, významem, výsadbou, ochranou, těžením i správou lesů. V letech 1870–1882 zastával funkci finančního rady a ústředního lesního inspektora pro Čechy, Horní a Dolní Rakousy a Štýrsko se sídlem ve Vídni, což mu umožnilo své odborné názory prosazovat do lesnické praxe prostřednictvím státní moci.
Připomeňme, že na konci jeho funkčního období koupil Dr. Richard Drasche-Wartinberg (1850–1923) v dražbě roku 1881 pozůstatek pardubického velkostatku s 2.376 ha lesních pozemků (viz Hynek Tittl: Schematismus velkostatků v království Českém, 1894, s. 187) a že v té době již stát pro lesní statky nad 500 ha požadoval jmenování lesního hospodáře se stanovenou profesní kvalifikací (viz Josef Tlapák - Emil Hošek: Vývoj lesnictví v Českých zemích v první polovině 20. století. Praha 1984, s. 13). Výsadba, ošetřování i těžba lesních dřevin se stala předmětem odborného plánování, aktualizovaného zpravidla po deseti letech.
Hospodářský plán lesů revíru Ráby na období let 1939-1948 sestavil autorizovaný lesní hospodář Bedřich Matějček, jenž v obsáhlém úvodu shrnul i dosavadní historii lesního plánování na tomto polesí a ocenil přínos Dr. Richarda Drasche-Wartinberg: "První modernější lesní plán byl zdělán na desetiletí 1886-1895 nadlesním Kalivodou, další 1895-1906 nadlesním Fabiánem, na léta 1906-1915 lesním správcem Chudobou. Od roku 1916 do roku 1921 následkem neblahých válečných poměrů nebyla provedena žádná lesní revise. Až po parcelaci a přídělu sestavil opět částečný plán lesů a přeměření hranic celého revíru Ráby i vysazení mezníků pro nového majitele [František Aschenbrenner] lesmistr inž. Zapletal z Velkých Karlovic na Moravě. Dále byl sestaven pro desetiletí 1935-1945 nový lesní plán podle směrnic nejnovějších lesních zákonů a nařízení podepsaným. Poněvadž však nynější majitel [František Aschenbrenner] během této doby odprodal část lesů v rozloze 13,2 ha, bylo nutno celý plán nově vypracovati vzhledem k tomuto lesnímu úbytku" (viz SOkA Pardubice, NAD 1596 Lesní dohlédací úřad Pardubice 1874-1960, inv. č. 159 Velkostatek Ráby, karton 17).
Plán obsahuje Porostní mapu s čísly lesních oddílů 1-13 a písmeny i barevně odlišenými porosty, které jsou v hlavní tabulkové části plánu podrobně popsány s pokyny pro jejich ošetřování a výpočtem těžebních limitů pro celé desetiletí tak, aby byla zajištěna průběžná obnova lesního majetku a jeho dlouhodobá prosperita (viz SOkA Pardubice, NAD 1596 Lesní dohlédací úřad Pardubice 1874-1960, inv. č. 159 Velkostatek Ráby, karton 17).
Lesní hospodaření v revíru Ráby vycházelo z odborných názorů, které do státní správy prosadil Karel Schindler, pradědeček Miloslavy Sudkové, jenž v roce 1887 koupil velkostatek v Bílé Třemešné a podzim svého života strávil pěstováním lesa na Zvičinském hřbetu (viz Petr Mlejnek: Karel Schindler - buditel českého lesnictva a jeho podzim života v Bílé Třemešné. In: Třemešenský zpravodaj, 8. 9. 2022, s. 5).
Luděk Šorm