#34. areál ÚSP
Dne 26. 4. 1965 vydal odbor výstavby ONV Pardubice odboru sociálního zabezpečení ONV Pardubice rozhodnutí o přípustnosti stavby generální opravy Ústavu sociálního zabezpečení a oplocení v Rábech (viz archív Obecního úřadu v Rábech). Již 12. 8. 1965 projednala a schválila rada ONV návrh na přiznání prémií řediteli OSP Holice za 1. pololetí 1965 s hodnocením akce Ráby: "předána v dobré kvalitě a v předstihu" s plánovanými i skutečnými investičními náklady ve výši 57 tisíc Kčs (za plot) a za generální opravy s překročenými náklady (jež byly pro OSP tržbami) ze 119 na 130 tisíc Kčs (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 101 Zápisy rady ONV 7-9/1965, kniha 101, s. 216, zpráva s. 2). Předposlední den téhož roku 30. 12. 1965 projednala rada ONV zprávu o kontrole usnesení rady VčKNV č. 255 na úseku sociálního zabezpečení: "Investiční akce oplocení ÚSP v Rábech v plánované výši 57.000 Kčs je splněna" (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 102 Zápisy rady ONV 10-12/1965, kniha 102, s. 383, zpráva s. 4).
Zatímco Lovčí zámeček z roku 1882 byl až do roku 1945 umístěn uvnitř obory, jež byla oplocena dřevěným plotem po obvodu celého lesa, po dalších dvaceti letech volně přístupného "obnaženého" lesa rozhodli úředníci státní správy o výstavbě plotu drátěného na betonových sloupcích kolem plochy mnohem menší.
Její neobvyklý tvar lze vysvětlit, pokud z Katastru nemovitostí promítneme aktuální stav pozemků (zeleně), staveb (modře) a oplocení z roku 1965 (červeně) do Porostní mapy lesů zbytkového statku Brozany-Ráby 1930-1939 od autorisovaného lesního hospodáře B. Matějčka se zakresleným zámeckým parkem a cestami kolem paloučku v ploše "k", které jsou dodnes v terénu patrné. V Hospodářském plánu lesů revíru Ráby pro další desetiletí 1939-1948 se k němu uvádí: "Malý parčík za zámečkem v r. 1905 vysazený. Původně sem byly vysazeny různé jehličnaté exoty. Dnes převládá jen smrk, ojediněle douglaska a dub" (viz SOkA Pardubice, NAD 1596 Lesní dohlédací úřad Pardubice 1874-1960, inv. č. 159 Velkostatek Ráby, karton 17).
Aby nemuseli žádat o trvalé vynětí pozemků z lesního fondu, velkou část plotu vedli bezlesím a prostředkem cest zámeckého parku, jehož někdejší krásu jemného dendrologického členění již dvacet let pohlcovaly náletové dřeviny z okolního hospodářského lesa. Uvnitř nově vzniklého areálu byly postupně provedeny terénní a stavební úpravy a zřízeny drobné stavby (hřiště, dřevník, chlév, skleník, zpevněné plochy, septik, studny, inženýrské sítě apod.) i nová bílá budova, přičemž této funkci pozemků se podřizovala veškerá péče o dřevinné porosty na nich rostoucí. Bohužel ale popsaný vývoj ve způsobu využívání nebyl promítnut do katastru nemovitostí, resp. do předchozí evidence nemovitostí. Pozemky uvnitř areálu totiž nebyly evidovány jako samostatné parcely, nýbrž i přes jejich fyzické oddělení oplocením, které nesloužilo lesnímu hospodaření, byly úředně vedeny jako součást okolních pozemků lesních. K jejich parcelnímu oddělení došlo až v lednu 1991, s tím, že do evidence nemovitostí (katastru nemovitostí) byl pro oddělované pozemky převzat i údaj o druhu původního pozemku (lesní pozemek) a o jeho příslušnosti k lesnímu půdnímu fondu, byť skutečnému způsobu jejich užívání neodpovídal. Tento rozpor později přinesl velké právní problémy.
Luděk Šorm