#00. úvodem

Zveřejňujeme koncept textu do připravované publikace ke 150. výročí Lovčího zámečku z roku 1882, který bude průběžně doplňován a upravován.

Ačkoliv se z povahy tématu dotkneme hradu Kunětická hora, pardubického zámku, obce Ráby a dalších skutečností, nejde nám o sepsání jejich úplné historie, ale o hodnocení souvislostí, pramenů a literatury z pohledu dějin Lovčího zámečku.

Využíváme komunikačních možností internetu a zveme ke spolupráci další autory, konzultanty a oponenty.

Když jsme zdevastovaný Lovčí zámeček po Ústavu sociální péče v roce 2003 převzali, neměli jsme vůbec žádné informace o této stavbě - pouze nájemní smlouvu a výpis z katastru nemovitostí! Od té doby jsme v pátrání po její úžasné historii potěšitelně pokročili a jsme stále překvapováni.

Lovčí zámeček Ráby - opravy vstupní haty

Fascinující zážitek při odkrývání dlažby ve vstupní hale pod cementovou stěrkou a na ní nalepeného linolea (30. 10. 2004).

Na opravdový informační poklad jsme narazili ve fondu Velkostatek Pardubice 1494-1952, o který se stará Státní oblastní archív Hradec Králové, archivní oddělení v Zámrsku. Dle aktualizace archivní pomůcky z roku 1963 se 4117 inventárními čísly obsahuje 246 běžných metrů archiválií (1527 knih, 1458 kartonů a 661 map i plánů).

Je zřejmé, že archiválie z období let 1881-1920 dosud nebyly systematicky a kriticky prozkoumány, neboť přinášejí zcela odlišný obraz působení Dr. Richarda Drasche-Wartinberg (1850-1923) na Pardubicku než stále převládající obecné mínění, jehož paradigma se opírá o dobové novinové články převážně bulvárního charakteru s politickým podtextem boje proti zastánci monarchie (voleného do okresního zastupitelstva a zemskému sněmu) a "dravému cizákovi", jak byl aktivisty Muzejního spolku z Pardubic a nepřáteli tehdejšího státního zřízení Rakousko-Uherska nazván v dobovém tisku (viz Pardubický perník, ročník VII, 26. 10. 1901, s. 3). Byl a dosud stále je prezentován jako ziskuchtivý velkoprůmyslník, jemuž v roce 1963 autoři archivní pomůcky k pardubickému velkostatku dali socialistickou nálepku "cizí kapitalista" (viz Velkostatek Pardubice 1494-1952, SOA v Zámrsku, 1963, číslo ev. listu NAD: 377, číslo archívní pomůcky: 412, s. X).

Jednací protokoly korespondence velkostatku z let 1881-1919 sice ve stručnosti vypovídají o nesmírně širokém rozsahu jeho činnosti správce historického majetku, zemědělského hospodaření na půdě a podporovatele chudiny, obcí, církevních staveb a školního vzdělávání, avšak v současném uspořádání tohoto obrovského archívu nelze mnohé zaprotokolované listiny snadno dohledat. Tak například dopisy s čísly jednacími z roku 1882 jsou uloženy nejenom v časově shodných kartonech korespondence č. 1019 a 1020, ale i v dalších kartonech č. 492, 493, 1018, 1021, 1022, 1023, 1024, 1025, 1026, 1028, 1030 a 1033, ve kterých jsou dle archívní pomůcky hlavně uloženy listiny jiné, přičemž některé stále ještě zůstávají nedohledány. Ve zmíněný kartonech s korespondencí z roku 1882 tedy řada dopisů chybí, ale naopak jsou v nich uloženy jiné z širokého časového období let 1831-1887.

Protože respektujeme zásadu, že nelze měnit pořadí ani uložení dokumentů ve státním archívu, jediným rozumným řešením bylo jejich postupné fotografování a ukládání do privátního digitálního archívu. Ten jsme se souhlasem potomků posledního šlechtice na pardubickém panství pojmenovali Digitální archiv barona Drasche.

Snad se podaří v soukromých i státních archívech najít také původní plány stavby Lovčího zámečku a zámeckého parku, další dokumenty z jejich realizace i příběhy ze života obyvatelů a vlastníků této výjimečné památky, jež je opomíjeným předobrazem slavné České chalupy na zemské Jubilejní výstavě 1891. Její osudy dokonale odrážejí všechny historické mezníky ve středoevropském prostoru.

Za všechny podněty a materiály k úpravám či doplnění předem děkujeme.

Publikaci věnuji svým rodičům, manželce a dětem, manželům Vostřezovým, Balážovým, Zemčákovým i Kovářovým, Jiřímu Štikovi, rodině ing. Jaroslavy Dojivové-Netíkové a ing. Petru Mlejnkovi, kteří nejvíce pomohli s přeměnou žalostného stavu areálu bývalého Ústavu sociální péče do nové funkce Království perníku se zážitkovým programem Muzea perníku v Perníkové chaloupce.

Za pomoc s pátráním po pramenech a jejich interpretací jsme aktuálně zavázáni hlavně Ing. Petru Mlejnkovi, Petru Šormovi, Mgr. Kryštofu Kouřilovi Ph.D., PhDr. Jiřímu Kotykovi Ph.D., Ing. Gustavu Kadlecovi, Doc. Ing. Vladimíru Benáčkovi CSc., Ing. Haně Černíkové, Miroslavě Hlaváčkové, Josefu Zemčákovi, Mgr. Kateřině Novákové, Mgr. Petrovi Mückemu, Mgr. Renatě Hollegchové, Mgr. Ivu Šulcovi, Mag. Dr. Ulrike Zimmerl a všem autorům použité literatury.

Děkujeme všem.

Luděk Šorm, jménem vydavatele


Pokud máte jakékoliv náměty, připomínky, fotografie, vzpomínky nebo jiné archivní materiály k textu připravované publikace, prosíme, kontaktuje nás na níže uvedené adrese. Děkujeme.

KRÁLOVSTVÍ PERNÍKU, z. s.
V Perníkové chaloupce č. p. 38
533 52 Ráby u Pardubic
Czech Republic
spravce@kralovstvi.cz
(+420) 602 413 134